Web pro uchazeče o Ph.D. studium
na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

  • Čeština
  • English

Obecné informace

Proč Ph.D. studovat?

  • Ph.D. je vysoce prestižní, mezinárodně uznávaný vědecký titul (získá ho méně než 1% populace).
  • Více možností uplatnění v zahraničí či v rámci mezinárodních výzkumných týmů a s tím související výrazně vyšší platové ohodnocení.
  • Možnost absolvovat zajímavé zahraniční vědecko-výzkumné stáže.
  • Zisk a rozvoj praktických dovedností, a to zejména prostřednictvím participace na výzkumných grantech a projektech (vše od zajištění, finančního vedení, zpracovávání oficiálních textů, marketingu, PR apod.).
  • Bezplatné využívání moderního vědecko-výzkumného vybavení katedry.
  • Rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí v oboru.
  • Navázání a podpora kontaktů s řadou tuzemských i zahraničních odborníků.
  • Svobodné odborné směřování.

Kdy to zvážit?

  • Baví Vás vědecko-výzkumná činnost.
  • Chtěli byste si osvojit a prohloubit kompetence, znalosti a dovednosti v některé specifické oblasti psychologie.
  • Láká Vás vidina akademické profese nebo pracujete ve výzkumné instituci, inovativních společnostech či státní správě.
  • Chtěli byste se ve Vašem současném zaměstnání (pracujete například v oblastech veřejné správy, HR, školství, zdravotnictví či ozbrojených složek?) více profilovat (tato varianta je vhodná zejména pro kombinovanou formu studia) a využili byste ve své profesi titul Ph.D.
  • Pokud ve své profesi potřebujete implementovat výzkumné poznatky do praxe například s cílem snížení nákladů, optimalizace dosavadních postupů a využívání lidských zdrojů.

Jak Ph.D. studium probíhá?

  • Standardní doba studia je čtyři roky. Během nich studenti realizují výzkumný projekt, pracují na své disertační práci (dle jimi zvoleného tématu) a získávají kredity za absolvování povinných a volitelných předmětů.
  • Na začátku studia si studenti ve spolupráci se svými školiteli vytvoří vlastní individuální studijní plány. Nenavštěvují tedy každý den přednášky, ale naplňují tzv. moduly, neboli větší tematické celky, dle jejich předem naplánovaného časového harmonogramu a profilace. Důraz je kladen zejména na disertační výzkumný projekt, jeho přípravu, průběžnou realizaci a publikaci výsledků.

Proč studovat právě u nás?

  • S našimi Ph.D. studenty máme přátelský a kolegiální vztah.
  • Vážíme si jejich pohledu na chod katedry a jejich názory jsou pro nás důležité při určování jejího dalšího směřování.
  • Studenty rádi zapojujeme do projektů a dáváme jim tak možnost získání nových zkušeností a znalostí. Zůstáváme jim ale podporou a radíme v situacích, ve kterých se ocitají poprvé.
  • Podporujeme (finančně i časově) další vzdělávání našich studentů (dle jejich vlastních zájmů a profilací).
  • Jsme vstřícní vůči souběžnému zapojení Ph.D. studentů do praxe a podporujeme zavádění výsledků výzkumu do praxe.
  • Náš pracovní kolektiv je podporující a kooperativní.
  • Ph.D. studenti jsou ohodnoceni stipendiem. Nad rámec stipendia všichni Ph.D. studenti dostávají odměnu za výuku, vedení a oponování diplomových prací a publikační činnost, a to dle pravidel odměňování platných pro členy katedry.
  • Ph.D. studenti mají také možnost žádat o interní grantové projekty (Studentská grantová soutěž Interní grantové agentury UP). Naprostá většina všech Ph.D. studentů se podílí na řešení výzkumného projektu podpořeného grantem.
olomouc - z praxe
HLI - laboratoř pro výzkum interakce člověka a světla
dopravní psychologie

Zaměření programu

Cílem studia je, aby v případě akademického směřování absolvent získal rozsáhlé znalosti v oblasti pedagogické psychologie, které může předávat prostřednictvím vzdělávání či je dále aplikovat v odborném výzkumu. V doktorském studijním programu se zaměřením na pedagogickou psychologii si student osvojí kompetence výzkumného pracovníka zejména v oblasti edukace. Cílem je získání znalostí v oblasti základních a specifických koncepcích vzdělávání, učení a vyučování, postavení a role učitele, resp. v oblasti jeho možností ovlivňovat žáky, dále v oblasti psychologické diagnostiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich podpory. 

V případě pokračování v psychologické praxi v edukačním prostředí je cílem, aby byl absolvent schopný aplikovat moderní psychologické aspekty do současných trendů vzdělávání dětí a dospělých. Absolventi tohoto programu jsou kvalifikovaní specialisté s širokou škálou znalostí a dovedností v oblasti pedagogické psychologie, schopni systematické a kreativní vědecké, výzkumné, publikační, pedagogické, projektové a koncepční činnosti. Absolvent dokáže reflektovat či tvořit vzdělávací koncepce či programy a provádět jejich evaluační analýzy. Zároveň bude mít představu o používaných metodách a aktuálních tématech školní psychologie v českém i zahraničním kontextu.

Absolvent dokáže navrhnout, provést a vyhodnotit výzkum se zaměřením na pedagogickou psychologii, ale již v jeho průběhu prokazuje schopnost samostatného vědeckého bádání a samostatné tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu, stejně jako schopnost prezentovat své poznatky členům vědecké komunity i široké veřejnosti. Absolvent doktorského studijního programu se zaměřením na pedagogickou psychologii je schopen používat pokročilé výzkumné postupy a disponuje vysoce rozvinutými deklarativními i procedurálními znalostmi v oblasti pedagogické psychologie.

DSP je možné studovat v českém jazyce.

Pedagogická psychologie

Školitelé

Prof. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.

Prof. Cakirpaloglu se odborně zaměřuje na oblast sociální, osobnostní a fenomenologické psychologie, psychologické axiologie, vývojové neuropsychologie a politické psychologie. V oblasti sociální a politické psychologie realizoval v roce 1989 projekt „Sociální stratifikace a sociální chování v Makedonii“. V oblasti vývojové neuropsychologie realizoval dlouhodobý výzkumný projekt UNESCO „Early Diagnosis of ADDH“ (vedoucí prof. T. Radil). Významnou valorizací tohoto odborného zaměření jsou tištěné výstupy v zahraničních impaktovaných časopisech, specializace v oboru klinická neuropsychologie (ILF v Praze, školitelé prof. J. Langmeier a Z. Matějček), dále obhajoba doktorské disertační práce na Lékařské fakultě v Bělehradě (1991), vědecká hodnost DrSc. (školitel V. Išpanović). V oblasti politické psychologie se věnoval výzkumu psychologických procesů veřejného mínění, prognózám volebních preferencí, politické a mediální persuázi a manipulaci s veřejností. Byl hlavním řešitelem projektu GAČR Mobbing jako rafinovaná forma šikany na pracovišti. Hlavním výstupem projektu je výzkumná monografie Šikana na pracovišti v České republice: Teorie, výzkum a praxe (Cakirpaloglu et al., 2017). V oblasti psychologické axiologie vydal monografie Psychologie hodnot (2004 a 2009) v češtině a Psychologie hodnot a hodnocení (2019) v makedonštině. V oblasti psychologie osobnosti vydal knihu Úvod do psychologie osobnosti (2012) a v roce 2022 vydal ve spoluautorství s Mgr. Evou Jendrulkovou knihu Fenomenologie v psychologii a psychopatologii. V současné době je spoluřešitelem projektu TAČR Aplikace optimalizované well-being strategie u zdravotníků. Celkem byl školitelem 24 doktorandů a jednoho postdoktoranda.

Prof. Konstantinos Kafetsios, Ph.D.

The main research interest is the perception of contextualized facial emotion expressions: implications for quality of social interaction in non-clinical, clinical, or educational settings. This topic builds on recent research (Hess, Kafetsios et al., 2016; Kafetsios & Hess, 2019) that examines the personality and societal correlates of the accurate perception of facial emotion expressions. Extending this research, the aim is to improve the method and further test its social consequences in non-clinical, clinical or educational contexts.

Other research interests are adult attachment, culture, and understanding of the self. Based on a current surge of interest on the intersection between culture and adult attachment orientations (e.g., Gruda & Kafetsios, 2020; Strand, 2020), this research line aims to extend work on how key aspects of the self are influenced by combinations of independent/interdependent self-construal and insecure (avoidant-anxious) attachment. The research, can, initially exploit results from existing experimental and correlational studies in different countries and compare to data from the CR.

Doc. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D.

Doc. Šucha se profesně orientuje na problematiku dopravní psychologie, psychologie práce a ekonomické psychologie. Je akreditovaným koučem (MŠMT ČR), dopravním psychologem (MDČR), psychoterapeutem (absolvent pětiletého výcviku integrativní skupinové psychoterapie), mentorem Europsy pro oblast dopravní psychologie a soudním znalcem v oblasti se specializací dopravní psychologie. Primárně (nikoli výlučně) je školitelem v tematických oblastech: bezpečnost silniční a drážní dopravy, posuzování psychické způsobilosti k řízení, rehabilitace řidičů, mobilita (udržitelná, městská), různé otázky ekonomické psychologie, manažerské poradenství (např. koučink).

Doc. PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D.

Doc. Obereignerů se zaměřuje na psychologickou diagnostiku dospělých a dětí. Specializuje se na metody klinické psychologické diagnostiky. Podílí se na převodech a standardizacích diagnostických nástrojů (např. Dotazník sebepojetí dětí a adolescentů Piers-Harris 2, PHCSCS-2, Bentonův vizuálně retenční test, BVRT). Vybraným oblastem se věnuje v rámci vědecko-výzkumné činnosti. Je soudním znalcem pro obor školství a kultura, odvětví psychologie, specializace psychologie dětí, mládeže, rodiny, výchovy a vzdělávání.

Doc. PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.

Doc. Procházka se věnuje klinické psychodiagnostike, psychoterapii a klinickému poradenství na klinice klinické psychologie a psychoterapie v Prostějově, kde působí jako klinický psycholog, dětský klinický psycholog a psychoterapeut. Vzdělání získal na IPVZ, kde složil specializační zkoušku a atestaci v oboru klinická psychologie (I. Atestace). Následně získal specializovanou způsobilost v systematické psychoterapii (II. atestace) a vykonal specializační zkoušku z dětské klinické psychologie (III. atestace). Získal zvláštní odbornou způsobilost v klinické neuropsychologii a klinické hypnoterapii. V rámci psychoterapie absolvoval akreditovaný výcvik v kognitivně behaviorální psychoterapii v KBT Institutu v Hradci Králové u MUDr. Zbytovský, kde v současnosti působí i jako lektor. Absolvoval řadu certifikovaných kurzů a seminářů zaměřených na klinicko-psychologickou diagnostiku a práci s klientem, t.j. krizová intervence, tělo a krize, poradenské dovednosti atd. Je garantem a lektorem kurzů Rorschachovy metody, Tematického apercepčního testu , diferenciální diagnostika v klinické psychologii dospělých a garantem kurzu psycholog ve zdravotnictví realizovaného na UPOL. Působí také jako supervizor v zařízeních poskytujících zdravotní a sociální služby. Pracoval jako konzultant a psychoterapeut s poradnou pro alkohol a jiné závislosti, doléčovacím centrem a rodinným centrem při P-centru v Olomouci. Jeho výzkum se zabývá oblastí klinické psychologie a neuropsychologie, neurovědy a psychofyziologie a KBT a schématické terapie.

PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.

Dr. Dolejš se zabývá psychodiagnostickými nástroji a jejich standardizací, tvorbou dotazníků a psychodiagnostických nástrojů. Rovněž se věnuje pedagogické a školní psychologii, adiktologii a rizikovému chování u adolescentů. Web: https://persona.upol.cz/.

PhDr. Daniel Dostál, Ph.D.

V současnosti se zaměřuje na propojení projektivních psychodiagnostických metod s pokročilými metodami strojového zpracování málo strukturovaných dat. Mezi jeho profesní zájmy patří vedle psychometrie a kvantitativní analýzy dat výzkum kreativity, myšlení, psychologie vědy a příbuzná témata. Angažuje se v širokém spektru výzkumných projektů zaměřených na rozmanitá témata jako je HAXACO model osobnosti, spiritualita a postoje ke smrti, nelátkové závislosti, otázka svobodné vůle, rozvoj hudební kreativity, cirkadiánní cykly a další.

Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.

Stěžejními dovednostmi a kvalifikacemi Mgr. Miroslava Charváta, Ph.D. jsou výuka metodologických kurzů v pregraduálních a doktorských studijních programech (kvantitativní i kvalitativní metodologie); odborné metodologické konzultace; příprava a realizace výzkumných a vývojových projektů; evaluace; konstrukce testů, dotazníků a škál včetně pokročilých psychometrických postupů; automatické softwarové vytěžování dat z papírových dotazníků; příprava, čistění a imputace datových souborů; pokročilá statistická analýza (SPSS, AMOS, R-studio atp.).

Hlavními oblastmi výzkumného zájmu je tvorba a převod psychodiagnostických metod; rizikové chování adolescentů; univerzální, selektivní a indikovaná školní prevence; rekreační a problémové užívání návykových látek; gambling a gaming; kosmický výzkum a izolační experimenty; přijímací zkoušky na vysokou školu.

PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.

Klinická psycholožka, dlouhodobě se specializuje na oblast dětské psychologie, specificky na problematiku domácího násilí, attachmentu a online péče. Od roku 2010 se zabývá problematikou diagnostiky, léčby a výzkumu traumatu a PTSD. Je držitelkou certifikátu (EASE) výcviku v metodě Somatic Experiencing® a supervizorkou metody VTI. Autorka monografií: Trauma u dětí, Psychologie zdraví, Online péče v psychosociálních oborech, Psychologie rodiny a dalších.

PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.

PhDr. Marek Kolařík, Ph.D. se zaměřuje převážně na manželské a rodinné poradenství, terapii a práci s výcvikovými skupinami, věnuje se rovněž pedagogické a školní psychologii a adiktologii. Je certifikován jako „samostatný manželský a rodinný poradce” Asociace manželských a rodinných poradců ČR a psychoterapeut (absolvent akreditovaného výcviku v rodinné a systemické psychoterapii).

Ing. Mgr. Yvetta Grubl, Ph.D.

Celou svou profesní kariéru se věnuje řízení lidských zdrojů. Působila v HR managementu nadnárodních korporací v České republice i v zahraničí, a dále ve veřejné správě. Ph.D. získala na Vysoké škole Báňské Technické Univerzitě v podnikové ekonomice a managementu se specializací na řízení lidských zdrojů. Je rovněž absolventkou jednooborové psychologie na Univerzitě Palackého. Zabývá se tématy talent managementu, performance managementu, pracovní psychologie, pracovního práva, vzděláváním dospělých. Profesně se věnuje personálnímu poradenství. Působí v roli školního psychologa na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Na katedře psychologie FF UP vyučuje předmět řízení lidských zdrojů.

Mgr. Barbora Kňažek Považanová, Ph.D.

Absolventka doktorandského štúdia na Univerzite Palackého v Olomouci. V súčasnosti pôsobí ako odborná asistentka na Katedre psychologie FF UP a ako tajomníčka oborovej rady pre doktorandské štúdium – klinická a pedagogická psychologie. Vyučuje predmety Interakční psychologický výcvik a seminár zo Psychodiagnostiky dospělých. Na katedre pôsobí v sekcií psychológie osobnosti. Výskumne sa zameriava na oblasť psychológie morálky, bližšie o ľudské hodnoty a morálne dilemy. Zaujíma sa aj o generácie, generačné rozdiely a vplyv pôsobenia internetu na ľudí. Je autorkou a spoluautorkou viacerých vedeckých výstupov a monografií.

Mgr. Martin Kupka, Ph.D.

Martin Kupka působí jako odborný asistent na katedře psychologie FF-UP. Má dokončený výcvik v logoterapii a existenciální analýze. Výzkumně se nyní věnuje především terapii tmou a jejímu využití s ohledem na primární, sekundární i terciární prevenci netolismu. Další oblastí jeho zájmu je aktuálně problematika online poradenství pro pozůstalé.

MUDr. PhDr. Miroslav Orel, Ph.D.

Na katedře psychologie vyučuje předměty s návazností na medicínu (anatomii, fyziologii lidského těla, neurovědy včetně psychopatologie, somatopatologii). Kromě akademické dráhy se věnuje také poradenské psychologii, psychoterapii, lektorské činnosti a supervizi. Profesně se mimo jiné zajímá o komplexní (psychosomatický) přístup a medicínsko-psychologické souvislosti a neurovědní disciplíny. Účastnil se řady kratších i delších výcvikových programů (např. hypnoterapie, krizová intervence, transakční analýza, přístup zaměřený na člověka, integrovaná psychoterapie, logoterapie a existenciální analýza, práce se sny, supervizní výcvik apod.). Je autorem několika publikací vydaných v nakladatelství Grada, Portál, UP v Olomouci. V současné době není školitelem Ph.D. studentů.

PhDr. Olga Pechová, Ph.D.

PhDr. Olga Pechová, Ph.D. se dlouhodobě věnovala problematice sexuální orientace a pohlavní identity. V roce 2009 obhájila disertační práci na téma Diskriminace na základě sexuální orientace. V letech 2007–2011 publikovala celkem 12 článků věnovaných této problematice. Nyní se těmto otázkám věnuji již jen okrajově.

Zabývá se rovněž dějinami psychologie. V letech 2008–2010 se účastnila řešení projektu GA ČR Život a dílo Vladimíra Tardyho pod vedení prof. Aleny Plhákové.

Dalšími jejím odborným zájmem je psychologie náboženství, oblast religiozity a spirituality.

PhDr. Martin Seitl, Ph.D.

PhDr. Martin Seitl, Ph.D. se profesně věnuje psychologii práce a organizace, ve které se zaměřuje zejména na teorii vztahové vazby v zaměstnání, výběr zaměstnanců, osobnostní integritu, psychodiagnostické metody, organizační kulturu a manažerskou psychologii. Je akreditovaným specialistou pro model organizační kultury vyvinuty G. Hofstedem a B. Waisfiszem, model organizační kultury CTT, Hogenovu diagnostiku, Rorschachovu metodu a další projektivní techniky.

Je řešitelem nebo spoluřešitelem rozvojových a výzkumných projektů v oblasti psychologie práce a organizace (OPVVV, TAČR, GAČR). Výzkumné výstupy publikuje v českých i zahraničních periodikách a prezentuje je na odborných konferencích. Dr. Seitl je členem prestižních národních i mezinárodních oborových organizací: České společnosti pro Rorschacha a projektivní metody (ČSRaP), Mezinárodní společnosti pro Rorschacha a projektivní metody (ISR), České asociace psychologů práce a organizace stejně jako Evropské asociace psychologie práce a organizace (EAWOP).

PhDr. Klára Seitlová, Ph.D.

PhDr. Klára Seitlová, Ph.D. se dlouhodobě specializuje na oblast psychologie práce a organizace s profilací na týmovou práci (face-to-face a virtuální prostředí), řízení lidských zdrojů a projektový management.

Je držitelkou akreditací pro model organizační kultury vyvinutý G. Hofstedem a B. Waisfiszem, Hogenovu diagnostiku, diagnostiku v oblasti „Cultural Transformation Tools” od Barrett Values Centre, týmové role dle M. Belbina a Management se zaměřením na štíhlou výrobu. Je akreditovaným koučem v Integrativním koučinku. Je absolventem Gestalt výcviku v pracovním prostředí. Akreditace v metodice PRINCE2®.

Mgr. Lucie Viktorová, Ph.D.

Lucie Viktorová se věnuje oblasti pedagogické psychologie a metodologii vědeckého výzkumu. Zabývá se zejména problematikou kvality vzdělávání na vysokých školách, akademickou úspěšností a souvislostmi s přijímacím řízením, zejména srovnávacím testováním. Podílí se také na projektech s přesahy do dopravní psychologie a je otevřená projektům interdisciplinárním.

Mgr. Klára Machů, Ph.D.

Klára Machů se zabývá především kognitivní psychologií, psycholingvistikou a psychoanalytickými teoriemi. Dlouhodobě se výzkumně věnuje problematice postojů ke smrti a procesu truchlení u pozůstalých osob, aktuálně se však více zaměřuje na bádání v oblasti psycholingvistiky (např. problematice vnitřní řeči, bilingvismu, kulturními a genderovými aspekty jazyka apod.). Momentálně je také spoluřešitelkou grantu GA ČR v rámci výzkumu, který je realizován na katedře japanistiky FF UP a zabývá se vnímáním současných japonských jmen u středoškolských studentů v Japonsku.

PhDr. Denisa Mankova, Ph.D.

PhDr. Denisa Manková, Ph.D. vystudovala jednooborovou psychologii na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde rovněž získala titul Ph.D. v oboru klinická psychologie. Pracovala jako výzkumný pracovník Centra výzkumu spánku a chronobiologie v NUDZ, kde mimo jiné byla vedoucí českého týmu mezinárodní studie COH-FIT. Na své alma mater působí jako odborný asistent. Dále spolupracuje se soukromými firmami jako specialista na spánek a jako manažer pro mezinárodní kongresy a konference. Specializuje se na chronobiologii, cirkadiánní preference a spánkovou hygienu. Byla řešitelkou, spoluřešitelkou a členkou týmu v několika grantových projektech a operačních programech MŠMT ČR. V roce 2014 obdržela cenu za nejlepší rukopis odborné monografie v oborech vyučovaných na FF UP za svou prací s názvem Cirkadiánní preference – rozdílný život ranních ptáčat a nočních sov.

PhDr. Romana Mazalová, Ph.D.

Romana Mazalová se chtěla stát klinickou psycholožkou. Ve druhém ročníku studia psychologie se zúčastnila předváděcí akce pro seniory a její profesní kariéra se začala ubírat jiným směrem. Jako spoluautorka dokumentu Šmejdi se profesně začala věnovat psychologii reklamy, manipulaci a přesvědčování a snaží se edukovat veřejnost, jak se těmto technikám účinně bránit.

Doc. PhDr. Michal Čerešník, Ph.D.

Docent Čerešník je poradenský psychológ, ktorý sa špecializuje na vývinové aspekty detstva a dospievania. Tematicky je zameraný na rôzne oblasti, ako napríklad psychológia rodu/genderu, sebaregulácia, ale aj kvalita vzdelávania. V posledných rokoch sa zameriava na témy psychológie rodičovstva, funkčnosti a nefunkčnosti rodinného systému a ich dopadu na psycho-sociálne zdravie detí a dospievajúcich. Je spoluautorom slovenských verzií screeningových diagnostických metód zameraných na impulzivitu, úzkostlivosť, rizikové správanie a hranie digitálnych hier.

Filip Sulejmanov, Ph.D.

Jeho hlavní výzkumné zájmy se v současnosti soustřeďují na dvě hlavní oblasti: psychologii humoru a psychologii práce a organizace. Konkrétnější výzkumná témata zahrnují: individuální rozdíly v hodnocení humoru, gelotofobii, roli humoru na pracovišti a afekt na pracovišti.

PhDr. Ondřej Skopal, Ph.D.

Ondřej Skopal se profiluje v oblastech psychologie osobnosti, adiktologie, školní a pedagogické psychologie. Z praxe má zkušenosti v rámci primární prevence rizikového chování, později také v poradenství v oblasti závislostí a systemické rodinné terapie. Disertační projekt obhájený v roce 2016 byl zaměřen na screening rizikového chování dospívajících v porovnání s vybranými osobnostní rysy, které mohou zvyšovat předpoklad jejich rizikových projevů. Průběžně se zapojuje do grantových výzev (SGS IGA, ESF OPVK, TAČR). Pravidelně se účastní odborných konferencí, lektorsky se zapojuje do kurzů pro pedagogy, školní metodiky prevence, školní psychology nebo i pro pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí a další odborníky v pomáhajících profesích.

Mgr. Gabriel Kňažek, Ph.D.

Pôsobím ako odborný asistent a na katedre psychologie FF UP a spolupracujem na koordinácii praxí. Na katedre psychologie vyučujem Interakčný psychologický výcvik a Psychodiagnostiku dospělých – seminár. Taktiež pracujem v Psychologickej poradni pro studenty a zaměstnance UP a som frekventantom psychoterapeutického výcviku PCA v Brne. Som členom sekcie Vývojová psychologie a psychologie rodiny a výskumne sa zameriavam na problematiku vývojovej psychológie, pedagogickej psychológie a kybernetického priestoru. Ako spoluautor mám niekoľko odborných publikácií, článkov, monografií a testových príručiek.

Přijímací řízení

Do doktorského studijního programu se mohou hlásit uchazeči s úspěšně dokončeným magisterským studijním programem (titul Mgr., Ing., či jiný v  ČR uznaný ekvivalentní titul) nebo ti, kteří tuto podmínku s největší pravděpodobností splní nejpozději ke dni zápisu do studia DSP (týká se zejména studentů absolventských ročníků, kteří v době konání přijímacího řízení do DSP ještě nemají splněné závěrečné státní zkoušky v aktuálním studiu).  

Těší nás, pokud Vás nabídka našeho Ph.D. studia zaujala a uvažujete nad ní. Pokusíme se Vám Vaši cestu zjednodušit a poskytnout základní informace k přijímacímu řízení.

Doktorský studijní program se zaměřením na pedagogickou psychologii není striktně omezen pouze na absolventy jednooborové psychologie, primární akademické vzdělání uchazeče by však mělo s psychologií vytvářet smysluplnou kombinaci zejména v kontextu plánovaného zaměření disertačního výzkumu. Argumentace pro toto propojení je posuzována komisí v rámci přijímacího řízení.

Co dělat před přijímacím řízením

1) Nejprve si vyberte téma, kterému byste se v rámci svého studia chtěli věnovat, můžete si vybrat z témat nabízených členy naší katedry (viz Odborné specializace školitelů), nebo můžete zpracovávat téma vlastní. Každopádně se však pokuste s dostatečným předstihem před vlastním přijímacím řízením oslovit případného školitele a probrat s ním Váš výzkumný záměr. Vaším školitelem může být člen naší katedry, nebo externí kolega s hodností docent nebo profesor, výjimečně (po schválení vědeckou radou FF) člen katedry s hodností Ph.D., který je významným expertem pro danou oblast.

2) Pokud máte téma a školitele, podejte si elektronickou přihlášku.

3) K přihlášce do DSP je potřeba dodat portfolio povinných příloh obsahující:

a) Písemně vypracovaný výzkumný záměr, který by měl mít rozsah cca 3 až 5 stran A4 a měl by obsahově respektovat danou základní osnovu:

  • Definice výzkumného problému – vymezení výzkumného tématu disertační práce.
  • Základní teoretické ukotvení – přehled dosavadního bádání v tématu.
  • Navržení metodologického postupu – vymezení typu a designu výzkumu, metod získávání dat, cílové populace a vzorku, metod analýzy atd.
  • Očekávaný přínos výzkumu, etické či jiné důležité aspekty výzkumu.

b) Seznam dosavadní publikační činnosti (uchazeč musí mít již za sebou nějakou odbornou publikaci, tj. například článek ve sborníku či v odborném časopisu, kapitolu v knize atp.). Dodejte seznam a fulltexty těchto prací (v případě velkého množství publikací stačí jen fulltexty těch nejpodstatnějších vzhledem k oboru DSP).

c) Přehled dosavadních studijních výsledků, popř. kopie diplomů vč. diploma supplement v případě již ukončeného studia, nebo jakékoliv formy výpisu zkoušek a známek za celé studium (bakalářské i magisterské) k poslednímu uzavřenému akademickému roku. Popřípadě potvrzení o studiu u uchazečů, kteří ještě nedokončili poslední ročník magisterského studia.

d) Doporučení potenciálního školitele či jiné relevantní významné osoby (např. vedoucího diplomové práce či jiné osoby, s níž uchazeč spolupracoval).

e) Strukturovaný profesní životopis.

Mezi nepovinné přílohy, které mohou uchazeči doložit, patří:

a) Doklady o účasti na odborných konferencích – seznam s názvem, místem konání, termínem, pořadatelem konference; v případě aktivní účasti také název a forma příspěvku (poster, přednáška atp.).

b) Zájmové semináře, kurzy a výcviky, certifikáty – seznam s názvem, místem konání, termínem, pořadatelem a časovou dotací včetně oskenovaného potvrzení o účasti.

Jmenované materiály portfolia musí být vypracovány buď v českém nebo slovenském jazyce. Všechny povinné přílohy nahrajte k elektronické přihlášce nejpozději do 30. dubna.

4) Klíčovou součástí přijímacího řízení je ústní pohovor, který bude zahrnovat představení motivace uchazeče k doktorskému studiu, prezentaci plánovaného výzkumného záměru a reakci na otázky komise. Přijímací pohovor se pro přihlášené uchazeče bude konat 16. 6. 2023 od 9.00 hodin, forma konání pohovoru bude upřesněna. Přihlášení uchazeči obdrží bližší informace ke konání pohovoru v pozvánce.

Uchazeči budou navrženi k přijetí na základě zhodnocení výše uvedených dokumentů a výsledků ústního pohovoru.

Důležité kontakty a odkazy

Mgr. Barbora Kňažek Považanová, Ph.D.
tajemnice oborové rady DSP a koordinátorka Ph.D. studia na Katedře psychologie pro klinickou a pedagogickou psychologii

Tel.: + 420 585 633 506
E-mail: barbora.knazekpovazanova@upol.cz
Pracovna: Vodární 6, 779 00 Olomouc, číslo pracovny 3.07

Zajišťuje:
– obhajoby disertací a závěrečné zkoušky včetně posudků atd.,
– komunikaci se školiteli,
– komunikaci se studenty DSP,
– archivaci dokumentace studentů DSP,
– zadávání DSP předmětů do systému STAG a dohled nad jeho funkčností,
– rozvrhy výuky v DSP a komunikaci s garanty předmětů,
– přípravu různých dokumentů (informačních na web, pro potřeby děkanátu atp.).

Mgr. Lucie Kovaříková, Ph.D.
referentka pro doktorské studium

Tel.: 585 633 013
E-mail: lucie.kovarikova@upol.cz
Studijní oddělení, děkanát FF UP, Křížkovského 10, dveře č. 1.11

Úřední hodiny:
– pondělí: 13.00–15.00
– úterý: 8:30–11.00 
– středa: 8:30–11.00, 13.00–15.00
– čtvrtek: 8:30–11.00