Web pro uchazeče o Ph.D. studium
na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

  • Čeština
  • English

Obecné informace

Proč Ph.D. studovat?

  • Ph.D. je vysoce prestižní, mezinárodně uznávaný vědecký titul (získá ho méně než 1% populace).
  • Více možností uplatnění v zahraničí či v rámci mezinárodních výzkumných týmů a s tím související výrazně vyšší platové ohodnocení.
  • Možnost absolvovat zajímavé zahraniční vědecko-výzkumné stáže.
  • Zisk a rozvoj praktických dovedností, a to zejména prostřednictvím participace na výzkumných grantech a projektech (vše od zajištění, finančního vedení, zpracovávání oficiálních textů, marketingu, PR apod.).
  • Bezplatné využívání moderního vědecko-výzkumného vybavení katedry.
  • Rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí v oboru.
  • Navázání a podpora kontaktů s řadou tuzemských i zahraničních odborníků.
  • Svobodné odborné směřování.

Kdy to zvážit?

  • Baví Vás vědecko-výzkumná činnost.
  • Chtěli byste si osvojit a prohloubit kompetence, znalosti a dovednosti v některé specifické oblasti psychologie.
  • Láká Vás vidina akademické profese nebo pracujete ve výzkumné instituci, inovativních společnostech či státní správě.
  • Chtěli byste se ve Vašem současném zaměstnání (pracujete například v oblastech veřejné správy, HR, školství, zdravotnictví či ozbrojených složek?) více profilovat (tato varianta je vhodná zejména pro kombinovanou formu studia) a využili byste ve své profesi titul Ph.D.
  • Pokud ve své profesi potřebujete implementovat výzkumné poznatky do praxe například s cílem snížení nákladů, optimalizace dosavadních postupů a využívání lidských zdrojů.

Jak Ph.D. studium probíhá?

  • Standardní doba studia je čtyři roky. Během nich studenti realizují výzkumný projekt, pracují na své disertační práci (dle jimi zvoleného tématu) a získávají kredity za absolvování povinných a volitelných předmětů.
  • Na začátku studia si studenti ve spolupráci se svými školiteli vytvoří vlastní individuální studijní plány. Nenavštěvují tedy každý den přednášky, ale naplňují tzv. moduly, neboli větší tematické celky, dle jejich předem naplánovaného časového harmonogramu a profilace. Důraz je kladen zejména na disertační výzkumný projekt, jeho přípravu, průběžnou realizaci a publikaci výsledků.

Proč studovat právě u nás?

  • S našimi Ph.D. studenty máme přátelský a kolegiální vztah.
  • Vážíme si jejich pohledu na chod katedry a jejich názory jsou pro nás důležité při určování jejího dalšího směřování.
  • Studenty rádi zapojujeme do projektů a dáváme jim tak možnost získání nových zkušeností a znalostí. Zůstáváme jim ale podporou a radíme v situacích, ve kterých se ocitají poprvé.
  • Podporujeme (finančně i časově) další vzdělávání našich studentů (dle jejich vlastních zájmů a profilací).
  • Jsme vstřícní vůči souběžnému zapojení Ph.D. studentů do praxe a podporujeme zavádění výsledků výzkumu do praxe.
  • Náš pracovní kolektiv je podporující a kooperativní.
  • Ph.D. studenti jsou ohodnoceni stipendiem. Nad rámec stipendia všichni Ph.D. studenti dostávají odměnu za výuku, vedení a oponování diplomových prací a publikační činnost, a to dle pravidel odměňování platných pro členy katedry.
  • Ph.D. studenti mají také možnost žádat o interní grantové projekty (Studentská grantová soutěž Interní grantové agentury UP). Naprostá většina všech Ph.D. studentů se podílí na řešení výzkumného projektu podpořeného grantem.
olomouc - z praxe
HLI - laboratoř pro výzkum interakce člověka a světla
dopravní psychologie

Zaměření programu

Cílem studijního programu je, aby se student na základě realizace unikátního výzkumu a prohloubení dosavadních znalostí stal expertem ve vybrané oblasti klinické psychologie. V rámci doktorského studijního programu s klinickým zaměřením získává student hlubší znalosti v jednotlivých podoborech klinické psychologie. Důraz je kladen na kvalitní orientaci studenta v oblasti psychopatologie, psychologie zdraví a nemoci, dětské klinické psychologie, psychodiagnostiky a psychoterapie a seznámení s nejnovějšími výzkumnými trendy v uvedených oblastech.

Absolvent je špičkovým odborníkem, který je schopný se orientovat v širších psychologických tématech klinického charakteru, jež je možné aplikovat jak v akademické, tak i v praktické sféře. Dokáže navrhnout, provést a vyhodnotit klinicky orientovaný výzkum, ale již v průběhu studia prokazuje schopnost samostatného vědeckého bádání a samostatné tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu, stejně jako schopnost prezentovat své poznatky členům vědecké komunity i široké veřejnosti. Absolvent doktorského studijního programu se zaměřením na klinickou psychologii zná a je schopen používat pokročilé výzkumné postupy a disponuje vysoce rozvinutými deklarativními i procedurálními znalostmi v oblasti klinické psychologie.

DSP je možné studovat v českém jazyce.

Školitelé

Prof. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.

Prof. Cakirpaloglu se odborně zaměřuje na oblast sociální a personální psychologie, psychologické axiologie, vývojové neuropsychologie a politické psychologie.

V oblasti sociální a politické psychologie v r. 1989 realizoval projekt „Sociální stratifikace a společenské chování v Makedonii“. V oblasti vývojové neuropsychologie realizoval dlouhodobý výzkumný projekt UNESCO „Časná diagnostika ADDH“ (školitel prof. T. Radil). Významnou valorizaci tohoto odborného zaměření jsou tištěné výstupy v zahraničních impaktovaných časopisech, specializace v oboru klinická neuropsychologie (ILF v Praze, vedení prof. J. Langmeier a Z. Matějček), taktéž obhajoba disertační práce na LF v Bělehradě (1991), vědecká hodnost DrSc. (mentor V. Išpanović). V rámci politické psychologie realizoval výzkumy psychologických procesů veřejného mínění, prognostiku volebních preferencí, politické a mediální persuase a manipulace veřejnosti. Byl hlavním řešitelem projektu GAČR Mobbing jako rafinovaná forma šikany na pracovišti. Hlavním výstupem projektu je výzkumná monografie Šikana na pracovišti v České republice: Teorie, výzkum a praxe (Cakirpaloglu et al., 2017).

Prof. Konstantinos Kafetsios, Ph.D.

The main research interest is the perception of contextualized facial emotion expressions: implications for quality of social interaction in non-clinical, clinical, or educational settings. This topic builds on recent research (Hess, Kafetsios et al., 2016; Kafetsios & Hess, 2019) that examines the personality and societal correlates of the accurate perception of facial emotion expressions. Extending this research, the aim is to improve the method and further test its social consequences in non-clinical, clinical or educational contexts.

Other research interests are adult attachment, culture, and understanding of the self. Based on a current surge of interest on the intersection between culture and adult attachment orientations (e.g., Gruda & Kafetsios, 2020; Strand, 2020), this research line aims to extend work on how key aspects of the self are influenced by combinations of independent/interdependent self-construal and insecure (avoidant-anxious) attachment. The research, can, initially exploit results from existing experimental and correlational studies in different countries and compare to data from the CR.

Doc. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D.

Doc. Šucha se profesně orientuje na problematiku dopravní psychologie, psychologie práce a ekonomické psychologie.  Je akreditovaným koučem (MŠMT ČR), dopravním psychologem (MDČR), psychoterapeutem (absolvent pětiletého výcviku integrativní skupinové psychoterapie), mentorem Europsy pro oblast dopravní psychologie a soudním znalcem v oblasti se specializací dopravní psychologie. Primárně (nikoli výlučně) je školitelem v tematických oblastech: bezpečnost silniční a drážní dopravy, posuzování psychické způsobilosti k řízení, rehabilitace řidičů, mobilita (udržitelná, městská), různé otázky ekonomické psychologie, manažerské poradenství (např. koučink). 

Doc. PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D.

Doc. Obereignerů se zaměřuje na psychologickou diagnostiku dospělých a dětí. Specializuje se na metody klinické psychologické diagnostiky. Podílí se na převodech a standardizacích diagnostických nástrojů (např. Dotazník sebepojetí dětí a adolescentů Piers-Harris 2, PHCSCS-2, Bentonův vizuálně retenční test, BVRT). Vybraným oblastem se věnuje v rámci vědecko-výzkumné činnosti. Je soudním znalcem pro obor školství a kultura, odvětví psychologie, specializace psychologie dětí, mládeže, rodiny, výchovy a vzdělávání.

Doc. PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.

Doc. PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D. je klinický psycholog, dětský klinický psycholog a psychoterapeut. Výzkumně se zabývá oblastí klinické psychologie a neuropsychologie, neurověd a psychofyziologie, problematikou civilizačních chorob. Získal vzdělávání na IPVZ, kde vykonal specializační zkoušku a atestaci z oboru klinická psychologie. Následně získal specializovanou způsobilost v systematické psychoterapii (II. atestace) a vykonal specializační zkoušku z dětské klinické psychologie (III. atestace). Získal zvláštní odbornou způsobilost v klinické neuropsychologii a v klinické hypnoterapii. V rámci psychoterapie absolvoval akreditovaný výcvik v kognitivně behaviorální psychoterapii v Institutu KBT v Hradci Králové u MUDr. Zbytovského, kde v současné době působí také jako lektor. Absolvoval řadu certifikovaných kurzů a seminářů zaměřených na klinicko-psychologickou diagnostiku a dále práci s klientem tj. krizová intervence, tělo a krize, poradenské dovednosti aj. Je garantem a lektorem kurzů v Rorschachově metodě, Tématicko apercepčním testu a Diferenciální diagnostice dospělých v klinicko-psychologické praxi a taktéž je odborným garantem kurzu psycholog ve zdravotnictví realizovaného při FF UPOL.

PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.

Aktuálně se zabývá psychodiagnostickými nástroji a jejich standardizací, tvorbou dotazníků a psychodiagnostických testů. Testové nástroje se zaměřují například na depresivitu, impulzivitu, úzkostnost, ale i na výskyt rizikového chování či na diagnostiku závislosti na digitálních hrách. Ve stejné míře má v hledáčku i převody testů a dotazníků ze zahraniční a jejich následnou standardizaci. Rovněž se věnuje pedagogické a školní psychologii, adiktologii a rizikovému chování u adolescentů a dětí. Je vedoucím výzkumné laboratoře zabývající se osobnostními rysy (https://persona.upol.cz/).

PhDr. Daniel Dostál, Ph.D.

V současnosti se zaměřuje na propojení projektivních psychodiagnostických metod s pokročilými metodami strojového zpracování málo strukturovaných dat. Mezi jeho profesní zájmy patří vedle psychometrie a kvantitativní analýzy dat výzkum kreativity, myšlení, psychologie vědy a příbuzná témata. Angažuje se v širokém spektru výzkumných projektů zaměřených na rozmanitá témata jako je HAXACO model osobnosti, spiritualita a postoje ke smrti, nelátkové závislosti, otázka svobodné vůle, rozvoj hudební kreativity, cirkadiánní cykly a další.

Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.

Stěžejními dovednostmi a kvalifikací Mgr. Miroslava Charváta, Ph.D. je výuka metodologických kurzů v pregraduálních a doktorských studijních programech (kvantitativní i kvalitativní metodologie); odborné metodologické konzultace; příprava a realizace výzkumných a vývojových projektů; evaluace; konstrukce testů, dotazníků a škál včetně pokročilých psychometrických postupů; automatické softwarové vytěžování dat z papírových dotazníků; příprava, čistění a imputace datových souborů; pokročilá statistická analýza (SPSS, AMOS, R-studio atp.); 3D tisk.

Hlavními oblastmi výzkumného zájmu je tvorba a převod psychodiagnostických metod; rizikové chování adolescentů; univerzální, selektivní a indikovaná školní prevence; rekreační a problémové užívání návykových látek; gambling a gaming; teorie vztahové vazby; přijímací zkoušky na vysokou školu.

PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D.

PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D. je klinická psycholožka, dlouhodobě se specializuje na oblast dětské psychologie a na problematiku traumatu a attachmentu. Získala atestaci v oboru klinická psychologie (2006). Od roku 2010 se zabývá problematikou diagnostiky, léčby a výzkumu traumatu a PTSD. Je držitelkou certifikátu (EASE®) výcviku v metodě Somatic Experiencing® podle Petera Levina. Je supervizorkou metody VTI (SPIN Praha). Absolvovala výcviky krizové intervence, managementu hromadných neštěstí a dlouhodobé psychoterapeutické výcviky např. v Katatymně imaginativní psychoterapii a další terapeutické a diagnostické odborné kurzy. Hlavní řešitelka grantu TAČR zaměřeného na distanční formy péče.

PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.

PhDr. Marek Kolařík, Ph.D. se zaměřuje převážně na manželské a rodinné poradenství, terapii a práci s výcvikovými skupinami, věnuje se rovněž pedagogické a školní psychologii a adiktologii. Je certifikován jako „samostatný manželský a rodinný poradce” AMRP ČR, psychoterapeut (absolvent akreditovaného výcviku v rodinné a systemické psychoterapii) a mentor Europsy pro oblast poradenské a pedagogické a školní psychologie.

Mgr. Martin Kupka, Ph.D.

Mgr. Martin Kupka, Ph.D. zájem směřuje do oblasti paliativní péče – problematika smrti a umírání, eutanazie, truchlení, doprovázení. Dále do oblasti humanistické psychologie, konkrétně na současné pojetí Existenciální analýzy a Logoterapie: smrt, osamělost, svoboda, odpovědnost, životní smysluplnost. Prakticky se soustředí na výcvik v technikách, které rozvíjí všímavost, bdělost a pozornost. Věnuje se práci s problematickými třídami, poradenství učitelům při práci s třídními kolektivy. Výzkumně se v současnosti zajímá o Techniku omezené zevní stimulace (Restricted environmental stimulation technique) a její implementaci do terapie.

MUDr. PhDr. Miroslav Orel, Ph.D.

Na katedře psychologie vyučuje předměty s návazností na medicínu (anatomii, fyziologii lidského těla, neurovědy včetně psychopatologie, somatopatologii). Kromě akademické dráhy se věnuje také poradenské psychologii, psychoterapii, lektorské činnosti a supervizi. Profesně se mimo jiné zajímá o komplexní (psychosomatický) přístup a medicínsko-psychologické souvislosti a neurovědní disciplíny. Účastnil se řady kratších i delších výcvikových programů (např. hypnoterapie, krizová intervence, transakční analýza, přístup zaměřený na člověka, integrovaná psychoterapie, logoterapie a existenciální analýza, práce se sny, supervizní výcvik apod.). Je autorem několika publikací vydaných v nakladatelství Grada, Portál, UP v Olomouci. V současné době není školitelem Ph.D. studentů.

PhDr. Olga Pechová, Ph.D.

PhDr. Olga Pechová, Ph.D. se dlouhodobě věnovala problematice sexuální orientace a pohlavní identity. V roce 2009 obhájila disertační práci na téma Diskriminace na základě sexuální orientace. V letech 2007–2011 publikovala celkem 12 článků věnovaných této problematice. Nyní se těmto otázkám věnuji již jen okrajově.

Zabývá se rovněž dějinami psychologie. V letech 2008–2010 se účastnila řešení projektu GA ČR Život a dílo Vladimíra Tardyho pod vedení prof. Aleny Plhákové.

Dalšími jejím odborným zájmem je psychologie náboženství, oblast religiozity a spirituality.

PhDr. Martin Seitl, Ph.D.

PhDr. Martin Seitl, Ph.D. se profesně věnuje psychologii práce a organizace, ve které se zaměřuje zejména na teorii vztahové vazby v zaměstnání, výběr zaměstnanců, osobnostní integritu, psychodiagnostické metody, organizační kulturu a manažerskou psychologii. Je akreditovaným specialistou pro model organizační kultury vyvinuty G. Hofstedem a B. Waisfiszem, model organizační kultury CTT, Hogenovu diagnostiku, Rorschachovu metodu a další projektivní techniky.

Je řešitelem nebo spoluřešitelem rozvojových a výzkumných projektů v oblasti psychologie práce a organizace (OPVVV, TAČR). Výzkumné výstupy publikuje v českých i zahraničních periodikách a prezentuje je na odborných konferencích. Dr. Seitl je členem prestižních národních i mezinárodních oborových organizací: České společnosti pro Rorschacha a projektivní metody (ČSRaP), Mezinárodní společnosti pro Rorschacha a projektivní metody (ISR), České asociace psychologů práce a organizace stejně jako Evropské asociace psychologie práce a organizace (EAWOP).

PhDr. Klára Seitlová, Ph.D.

PhDr. Klára Seitlová, Ph.D. se dlouhodobě specializuje na oblast psychologie práce a organizace s profilací na týmovou práci (face-to-face a virtuální prostředí), řízení lidských zdrojů a projektový management.

Je držitelkou akreditací pro model organizační kultury vyvinutý G. Hofstedem a B. Waisfiszem, Hogenovu diagnostiku, diagnostiku v oblasti „Cultural Transformation Tools” od Barrett Values Centre, týmové role dle M. Belbina a Management se zaměřením na štíhlou výrobu. Je akreditovaným koučem v Integrativním koučinku. Je absolventem Gestalt výcviku v pracovním prostředí. Akreditace v metodice PRINCE2®.

PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D.

Hlavním výzkumným zájmem je pedagogická psychologie a další psychologické subdisciplíny spojené se školou a poradenstvím ve škole. Ve své disertační práci (2004) se zabývala vlivy školní integrace na klima třídy a jednotlivé žáky.

V posledních letech byla spoluřešitelem několika výzkumných projektů IGA (zaměření na pracovní podmínky školních psychologů a zaměření na osobnostní charakteristiky učitelů základních a středních škol). Dále se zabývá rozvojem sociálně emocionálních kompetencí u dětí.

Spolupracovala na projektu Podpora společenství praxe jako nástroj rozvoje klíčových kompetencí v MŠ, jehož součástí byla podpora sociální gramotnosti společně s podporou sociálně emocionálního učení.

Dlouhodobě se zajímá o práci školních psychologů, v této oblasti dříve pracovala jako metodik, v posledních letech zde působí jako supervizor.

PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.

PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D se dlouhodobě teoreticky a výzkumně zabývá problematikou kyberšikany a virtuálního prostředí, mezilidskou komunikací a kyberpsychologií. Mezi jeho další zájmy patří pedagogická/školní psychologie a oblast výzkumu prostřednictvím moderních komunikačních prostředků. V roce 2011 byl hlavním řešitelem projektu Virtuální šikana a její psycho-sociální konsekvence u vysokoškolských studentů (IGA, FF UP) a spoluřešitelem projektu Podmínky práce školních psychologů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji (IGA, FF UP). V období 2012–2015 se v roli postdoka věnoval problematice motivace a osobnosti z pohledu pracovní psychologie a diagnostiky. V letech 2014–2017 byl zapojen v rámci mezinárodního výzkumu Erasmus + (Innovation laboratories in the development of competences of special pedagogy teachers adn people with special educational needs). V letech 2005–2018 se s kolegyvěnoval výzkumu mobbingu v ČR (GA ČR Mobbing jako rafinovaná forma agrese na pracovišti).

Mgr. Lucie Viktorová, Ph.D.

Lucie Viktorová se věnuje oblasti pedagogické psychologie a metodologii vědeckého výzkumu. Zabývá se zejména problematikou vzdělávání na vysokých školách, akademickou úspěšností a souvislostmi s přijímacím řízením, zejména srovnávacím testováním. Podílí se také na projektech s přesahy do dopravní psychologie a je otevřená projektům interdisciplinárním.

Mgr. Klára Machů, Ph.D.

Mgr. Klára Machů, Ph.D. se zabývá především kognitivní psychologií, psycholingvistikou a psychoanalytickými teoriemi. Dlouhodobě se výzkumně věnuje problematice postojů ke smrti a procesu truchlení u pozůstalých osob, aktuálně se však více zaměřuje na bádání v oblasti psycholingvistiky (např. problematice vnitřní řeči, bilingvismu, kulturními a genderovými aspekty jazyka apod.). Momentálně je také spoluřešitelkou grantu GA ČR v rámci výzkumu, který je realizován na katedře asijských studií FF UP a zabývá se vnímáním současných japonských jmen u středoškolských studentů v Japonsku.

PhDr. Ondřej Skopal, Ph.D. 

Ondřej Skopal se profiluje v oblastech psychologie osobnosti, adiktologie, školní a pedagogické psychologie. Z praxe má zkušenosti v rámci primární prevence rizikového chování, později také v poradenství v oblasti závislostí a systemické rodinné terapie. Disertační projekt obhájený v roce 2016 byl zaměřen na screening rizikového chování dospívajících v porovnání s vybranými osobnostní rysy, které mohou zvyšovat předpoklad jejich rizikových projevů. Průběžně se zapojuje do grantových výzev (SGS IGA, ESF OPVK, TAČR). Pravidelně se účastní odborných konferencí (dosud zhruba 50 účastí, z toho asi polovina aktivních s příspěvkem). Lektorsky se zapojuje do kurzů pro pedagogy, školní metodiky prevence, školní psychology nebo i pro pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí a další odborníky v sociálních službách.

Přijímací řízení

Do doktorského studijního programu se mohou hlásit uchazeči s úspěšně dokončeným magisterským studijním programem (titul Mgr., Ing., či jiný v  ČR uznaný ekvivalentní titul) nebo ti, kteří tuto podmínku s největší pravděpodobností splní nejpozději ke dni zápisu do studia DSP (týká se zejména studentů absolventských ročníků, kteří v době konání přijímacího řízení do DSP ještě nemají splněné závěrečné státní zkoušky v aktuálním studiu).  

Těší nás, pokud Vás nabídka našeho Ph.D. studia zaujala a uvažujete nad ní. Pokusíme se Vám Vaši cestu zjednodušit a poskytnout základní informace k přijímacímu řízení.

Doktorský studijní program se zaměřením na klinickou psychologii není striktně omezen pouze na absolventy jednooborové psychologie, primární akademické vzdělání uchazeče by však mělo s psychologií vytvářet smysluplnou kombinaci zejména v kontextu plánovaného zaměření disertačního výzkumu. Argumentace pro toto propojení je posuzována komisí v rámci přijímacího řízení.

Co dělat před přijímacím řízením

1) Nejprve si vyberte téma, kterému byste se v rámci svého studia chtěli věnovat, můžete si vybrat z témat nabízených členy naší katedry (viz Odborné specializace školitelů), nebo můžete zpracovávat téma vlastní. Každopádně se však pokuste s dostatečným předstihem před vlastním přijímacím řízením oslovit případného školitele a probrat s ním Váš výzkumný záměr. Vaším školitelem může být člen naší katedry, nebo externí kolega s hodností docent nebo profesor, výjimečně (po schválení vědeckou radou FF) člen katedry s hodností Ph.D., který je významným expertem pro danou oblast.

2) Pokud máte téma a školitele, podejte si elektronickou přihlášku.

3) K přihlášce do DSP je potřeba dodat portfolio povinných příloh obsahující:

a) Písemně vypracovaný výzkumný záměr, který by měl mít rozsah cca 3 až 5 stran A4 a měl by obsahově respektovat danou základní osnovu:

  • Definice výzkumného problému – vymezení výzkumného tématu disertační práce.
  • Základní teoretické ukotvení – přehled dosavadního bádání v tématu.
  • Navržení metodologického postupu – vymezení typu a designu výzkumu, metod získávání dat, cílové populace a vzorku, metod analýzy atd.
  • Očekávaný přínos výzkumu, etické či jiné důležité aspekty výzkumu.

b) Seznam dosavadní publikační činnosti (uchazeč musí mít již za sebou nějakou odbornou publikaci, tj. například článek ve sborníku či v odborném časopisu, kapitolu v knize atp.). Dodejte seznam a fulltexty těchto prací (v případě velkého množství publikací stačí jen fulltexty těch nejpodstatnějších vzhledem k oboru DSP).

c) Přehled dosavadních studijních výsledků, popř. kopie diplomů vč. diploma supplement v případě již ukončeného studia, nebo jakékoliv formy výpisu zkoušek a známek za celé studium (bakalářské i magisterské) k poslednímu uzavřenému akademickému roku. Popřípadě potvrzení o studiu u uchazečů, kteří ještě nedokončili poslední ročník magisterského studia.

d) Doporučení potenciálního školitele či jiné relevantní významné osoby (např. vedoucího diplomové práce či jiné osoby, s níž uchazeč spolupracoval).

e) Strukturovaný profesní životopis.

Mezi nepovinné přílohy, které mohou uchazeči doložit, patří:

a) Doklady o účasti na odborných konferencích – seznam s názvem, místem konání, termínem, pořadatelem konference; v případě aktivní účasti také název a forma příspěvku (poster, přednáška atp.).

b) Zájmové semináře, kurzy a výcviky, certifikáty – seznam s názvem, místem konání, termínem, pořadatelem a časovou dotací včetně oskenovaného potvrzení o účasti.

Jmenované materiály portfolia musí být vypracovány buď v českém nebo slovenském jazyce. Všechny povinné přílohy nahrajte k elektronické přihlášce nejpozději do 30. dubna.

4) Klíčovou součástí přijímacího řízení je ústní pohovor, který bude zahrnovat představení motivace uchazeče k doktorskému studiu, prezentaci plánovaného výzkumného záměru a reakci na otázky komise. Přijímací pohovor se pro přihlášené uchazeče bude konat 16. 6. 2023 od 9.00 hodin, forma konání pohovoru bude upřesněna. Přihlášení uchazeči obdrží bližší informace ke konání pohovoru v pozvánce.

Uchazeči budou navrženi k přijetí na základě zhodnocení výše uvedených dokumentů a výsledků ústního pohovoru.

Důležité kontakty a odkazy

Mgr. Jaroslava Suchá, Ph.D.
tajemnice oborové rady DSP a koordinátorka Ph.D. studia na Katedře psychologie pro klinickou a pedagogickou psychologii

Tel.: +420 585 633 522
E-mail: jaroslava.sucha@upol.cz
Pracovna: Vodární 6, 779 00 Olomouc, číslo pracovny 3.23

Zajišťuje:
– obhajoby disertací a závěrečné zkoušky včetně posudků atd.,
– komunikaci se školiteli,
– komunikaci se studenty DSP,
– archivaci dokumentace studentů DSP,
– zadávání DSP předmětů do systému STAG a dohled nad jeho funkčností,
– rozvrhy výuky v DSP a komunikaci s garanty předmětů,
– přípravu různých dokumentů (informačních na web, pro potřeby děkanátu atp.).

Mgr. Lucie Kovaříková, Ph.D.
referentka pro doktorské studium

Tel.: 585 633 013
E-mail: lucie.kovarikova@upol.cz
Studijní oddělení, děkanát FF UP, Křížkovského 10, dveře č. 1.11

Úřední hodiny:
– pondělí: 13.00–15.00
– úterý: 8:30–11.00 
– středa: 8:30–11.00, 13.00–15.00
– čtvrtek: 8:30–11.00